Jako má věřící svého zpovědníka, starosta obecní zpravodaj, Mařenka suchou vrbu u rybníka, tak já mám Rádio Ulambátar.


Jízda králů – věc veřejná, věc tajemná II

15. února 2011 v 10:30 | mATAhari |  Jízda králů
Díky prvnímu článku jsme se dozvěděli, co se děje v rodinách jezdců jízdy králů. V druhém se trochu pokusím nastínit situaci v rodinách krále. Nevím, jestli budu úplně přesný, krála jsme v rodině neměli, ale královské dění jsem zažil mockrát a protože jsme počtem obyvatel malé město, královská rodina se tímto dostává svým rozhodnutím mít doma krále pod lupu celého Vlčnova. A tím pádem se i stává nejsledovanější rodinou (nejen) v měsíci květnu.

jizda_logo
Na začátek trocha toho filozofování.
Tradice jízdy králů je velmi stará, možná starší, než se domníváme. Věta "Již staří Keltové se ve svých zvycích obraceli k přírodě a jedním z těchto obřadů byla obřadná jízda na koni společně se svým králem, mladíkem …" by mohla být pravdivá. Anebo taky ne. To nechme badatelům.
Nicméně úloha krále sehrává v tomto obřadu svoji významnou roli - tu nejdůležitější. Král může být jenom jeden, jenom jedenkrát za život. Má své pobočníky a má svoji jízdu - jezdce královské družiny.
Oprávněně pozornost všech přítomných se upíná na jednoznačně osobu krále. V poslední době je také centrem zájmu médií - novin, časopisů, rozhlasu a televize. Mladý král se dostane na titulní stránky regionálních novin a svůj díl dostane i v rámci celostátního prostoru vytvářeného mediálními skupinami.
A když se podaří, tak i zahraniční televize si přijde na své.
My, čtenáři/posluchači/diváci, se dozvíme, do které školy chodí, co jej baví, co jej nebaví, jestli bude mít svoji sekretářku anebo bude pracovat s traktorem… Skutku pozornost královská.
A teď zpátky do naší obce.
Někdo má tu to pozornost rád, někdo ji zase nenávidí. A podle toho se taky rodiny, které mají kluka ve věku krále, chovají. Jsou dvě kategorie:
- Máme doma kluka a bojíme se, že si nás kluci z ročníku vyberou
- Máme doma kluka a bojíme se, že si nás kluci z ročníku nevyberou.
A ještě je zvláštní kategorie rodin, které chtějí mít doma krále a nečekají, až je osloví, ale různými cestami-cestičkami a sliby a dárky ovlivňují výběr krále. V tomto případě to má ročník jednoduché a obcházení po vsi se nekoná, a když, tak jedině do toho správného baráku. Šak nikdo nemusí vědět, že je to domluvené.
Takže máte kluka, máte nějaké zázemí (rodinný dům s dvorem - aby se dobře chystala celá ta sláva) a za dveřmi stojí legrúti s Pavelčíkem, abyste jim dali kluka za krála.
Naštěstí, opravdu naštěstí již v současnosti není ostudou říci ne. A děje se to. Hned ve dveřích, naplno a jednoznačně zazní NE. Některé rodiny to tak praktikují a mají klid. Skutečně. Opravdu nekecám.
Jiná další famílie pozve ze slušnosti delegaci dál, ulije slivovicu do štamprlí a vyslechne si žádost. Ještě před kluky se svolá rodinná rada (jakože - už je stejně rozhodnuto), nahlas se posoudí jejich žádost (mezitím se hledá výmluva - nemocná babička, kluk je často nemocný, maminka potencionálního krále vypadá v kroji hrozně) a velice slušně se požadavek na nového krále odmítne. Pokud jste první v pořadí, tak se kluci zvednou a odejdou. Pokud ale patříte mezi poslední, které mají na seznamu a jste trochu zámožnější (máte rodinný dům s dvorem, kousek vinohradu nebo pole a stálý příjem), tak tady začíná pravé přemlouvání. A že máme dobré doktory a babka se uzdraví, kluk se na tom koni jenom zocelí a že je vaše žena škaredá - šak ten kroj to schová.
Protože jste pravý Vlčnovjané nebo jste se přistěhovali a chcete se stát pravými místními, tak jim v rámci třistaleté jízdo-králové tradice nato kývnete. Někdy hned, někdy i po týdnu přemlouvání ze strany prarodičů budoucího krále - šak mi vám ty výdaje rádi zaplatím, škodní nebudete. A se vším pomožeme… A vaše jméno bude viset na obecním úřadě hned pod minulým králem.
Vašim rozhodnutím mít doma krále se rozjede neuvěřitelný kolotoč událostí, ze kterého, my běžní občané, vidíme pouhou špičku ledovce. Tisknou se pozvánky, píší se tiskové zprávy, zvou se novináři, zvou se VIP návštěvníci. Začne se scházet programová rada, začnou se zvát (a současně odmítat) folklorní soubory. A tak dále a tak dále a tak dále. Pořadatelská pokladna se začne naplňovat, aby po slavnostech zůstala prázdná. A bude potřeba něco potom dosypat, ať nejsme dlužníci.
Královská rodina má v něčem usnadněný život. Protože si je Obec vědoma důležitosti krále a jeho rodiny (tetičky, babičky a jiní rodinní příslušníci při síle - sami tu jízdu králů neuděláte), tak se snaží v rámci svých možností pomoci. Obstará mimo jiné koně (pořád toho samého bělouše-veterána)… a dál nevím.
Dále přispěje finančním příspěvkem a něco přidá Společnost Jízdy králů.
Co je všechno nutné udělat, nachystat, připravit, donést, přinést… tak to je podobné jako v rodině jezdce.
Sehnat kroje, naškrobit, nažehlit, potom se v nich předvést a udělat parádu Vlčnovu. Snad je to složitější o to, že je potřeba mít kroj pro všechny členy rodiny - rodiče krále a i pro královský potěr.
Blíží se slavná neděle, blíží se slavný víkend. Růže jsou nachystané, slivovice vychlazená, na dvoře uklizené, vdolečky objednané.
A začnou se ozývat novináři. V rámci hledání, o čem by zas psali, tak si vzpomenou na ten náš kraj. A taky na našeho starostu, který je tak fotogenický a který rád všechny podělí vdolečkem, tak je vhodné napsat o jízdě králů, o královi, o jeho rodině. Dopředu jsou zamluveny časy, kdy kdo přijede, kdy se bude zkoušet ženský kroj, kdy bude mladý panovník jezdit na koni. A to znamená být pořád fit, pořád se usmívat (jakoby jsme dělali krále celý život) , nabízet vdolečky, slivovici.. . Čím více se blíží to památné datum, tím více zvoní na zvonek návštěvy. A najednou zjistíte, že již nejste ve svém domě páni, ale otroci, co furt někam pospíchají, co furt něco shánějí, co furt něco nabízí, co furt musí neustále pózovat…
Jak jsem již psal, jsou u nás rodiny, co tohle milují. A jsou v tomto prostředí jako ryby ve vodě. Čím více davu, tím lépe. A peníze - dneska jsou, zítra nebudou.
Ale jsou i rodiny, které to vzali kvůli klukovi (tradici, dědečkovi, co kdysi byl králem a máme po něm zdědit pár metrů čtverečních pod golfovým hřištěm a to se počítá!).
Tyhle již dávno rezignovaly bránit se tomuto návalu neznámých lidí. Je to obrovský útok na dobrou vůli každého člena rodiny - snad kromě mladého krále, který se tak těší na svoji jízdu a nevnímá ten neuvěřitelný shon, zmatek, starosti a ještě jednou opakuji shon, zmatek a starosti. Toto jsem osobně zažil, když jsem míchal u krála
guláš v zabijačkovém kotli a jenom jsem zíral, kdo všechno se objevil v domě krále a v jakém množství!
Jízda králů: mašlení koně, oblékání mladého krále - vše pod dohledem smečky fotografů, kameramanů, známých i neznámých lidí. Na dvoře je v ten okamžik tolik lidí, že kdyby každý donesl pálenou cihlu, tak už tu máme nový Pepčín.
Mladého posadit na koňa, dát mu růži do úst, odevzdat pobočníkům a děj se vůle Boží.
Znovu opakuji, že jsou rodiny, které tohle prostředí milují. Musí ho mít. A čím víc, tím líp. A tak se potom můžete doslechnout, kolik že hostí měla ta královská rodina, kolik prasat padlo na pohoštění, kolik vína se vypilo…
Jenomže počet těchto rodin je stále stejný a král může být jenom jednou. A tak se stane, že jednou je královská rodina "bohatá", víno se rozlévá proudem, každý, pro projde kolem, tak dostane vdoleček, zákusek a papírovou růži a kalendář od starosty..
Ale zase přijdou roky hladové, budoucí královské rodiny se těžko hledají a kluci legrúti jsou nešťastní, že nebudou mít svého krále. A tak zase nové kolo přemlouvání… Tradice musí přeci žít. On někdo povolí….

Konec?
Ne, zdaleka ne. Společnost jízdy králů si pozve mladého krále a jeho rodiče na svoji výroční schůzi, kde král dostane doživotní členství. Samozřejmě musí dojít v kroji. A co když toho máme plné zuby a nechceme už slyšet o ničem jízdo-královém? Ale to jste všechny dobré lidi ve výboru zklamaly a ty peníze, které jsme vám věnovali na královské starosti, ty byly od sponzorů a členských příspěvků a přeci si drobní dárci zaslouží za své peníze poděkování. I tou formou, že přijdete na výroční schůzi Společnosti jízdy králů a uctivě je poctíte svoji přítomností.
Konec??
Ne. Máte doma krála? No ale nový bude až příští jízdu králů. Takže se musí zhostit svého úkolu a jet s námi na veletrh, kde ho budeme ukazovat jak cvičeného medvěda na provázku. Anebo přijel pan bývalý premiér a chtěl by se setkat s vlčnovským králem. Tož ho rychle obléct a cupitat s ním na obec, aby pan expremiér dlouho nečekal.
Konec???
Naštěstí ano. Na dalším krojovém plese se představí nový budoucí král. Vše, co bylo, tak je zapomenuto, protože pravidlo "Ať žije nový král" platilo, platí stále a platit bude.
V dobrém i ve zlém. Ale fotky zůstanou a vzpomínky taky a ty dva řádky naší rodiny na obecním úřadě už nikdo nesmaže.

Jednou větou na konec:
Pokud tohle milujete, tak není to řešit.
 


Komentáře

1 joon joon | 15. února 2011 v 11:15 | Reagovat

Za odměnu by měli ještě rodinu a krále vyfotit před rozvinutou zástavou obce za přítomnosti starosty, Pavelčíka a nějakého pražáka.

2 Chybičky Chybičky | 15. února 2011 v 11:59 | Reagovat

Pravý Vlčnovjané ( mladí V....) - tedy "i",
dobré lidi ve výboru zklamaly ( asi nejenom ženy ale i ostatní .. neurčitý podmět) tedy "i".
Tady nejsme svého času na perle.
Jinak moócccc výstižné.

3 ATA ATA | 15. února 2011 v 12:06 | Reagovat

Musel by se stát zázrak, kdyby  mATAhari a IF napsali o "Jízdě" něco, co by nesedělo. A protože na těchto  stránkách  se (zatím) zázraky nedějí, dle mého názoru  opět za jedna – vzhledem k tomu, že nyní je „in“ i slovní hodnocení – tak:
Četla jsem Jízdu I, II, dokonce i III, četla jsem i od IF Jízdu trochu jinak (na poslední dvě si počkejte).
Pánové, co mně nějak ve vašich textech chybí, je pořád to (dle mého) „hlavní“. Jistě – hlavní je král, hlavní je  družina, hlavní jsou koně, růže  i  to zpravodajství... ale já si mysím (protože jsem ten humbuk bezprostředně  zažila u svých synů), že jako chlapi jste málo vyzvedli  tu nosnou základnu všeho tohoto dění – že bez bab, které  doma  kvůli tomu všemu jsou ochotny kmitat  do padnutí, by nebylo vůbec nic!!! Když na rádiu tak „jezdíte“ – já se někdy příště  pokusím popsat, jak vidím já - „Jízdu od šporhelta“.

4 ATA ATA | 15. února 2011 v 12:21 | Reagovat

[2]: Kdysi velmi, velmi dávno jsem se všem čtenářům omlouvala za chyby, které budu produkovat a které se jistě budou vyskytovat i následně. Tato omluva k mým textům současným i budoucím  stále trvá. Jistě chápu, že by to nemělo být, ale kdyby sem psali jen ti, kteří dodržují "Pravidla", tak si zde nikdo pořádně neškrábne - a "češtinářky" by to tady nevytrhly!

5 Donald Donald | 15. února 2011 v 12:40 | Reagovat

Jestli někomu ulítne nějajé i-y je mně jedno. Pro mě je důležitá v článku myšlenka. Ale proč by se někteří něčím takovým měli zabývat, když je lepší zkoumat čárky a háčky. Jestli si chcete užít, doporučuji dokumenty, které jdou z obce.To je na chyby pošušňáníčko.

6 já | 16. února 2011 v 1:09 | Reagovat

cituji National-Geographic Jízda králů má zřejmě již předkřesťanskou tradici, nebo tak nejak to tam stálo. lóni

7 Fera Zemek z Vlčnova Fera Zemek z Vlčnova | 16. února 2011 v 1:14 | Reagovat

Pro mATAhari. Své pero, kladu k Vašim nohám.

8 abeceda abeceda | 16. února 2011 v 7:31 | Reagovat

[7]:
Prosím tě, nech své pero v poklopci a příště raději smekni klobouk (nebo čepici).

9 bez komentáře bez komentáře | 16. února 2011 v 11:56 | Reagovat

A tady je prosím článek o novém hluckém králi, psáno pro MF DNES:
Radek Bartoníček

Novým hluckým králem je Přemek Polách, vnuk známého primáše

Hluk - Poláchovi? Zeptejte se na ně v Hluku, a zejména starší generace vám bez přemýšlení okamžitě odpoví: „Josef Polách byl přece primáš známé hlucké Cimbálové muziky Dolňácko, která hrávala například v populárním televizním seriálu Slovácko sa nesúdí. A jeho paní vedla mnoho let folklorní soubory."

Teď, po letech, na slavnou éru tohoto rodu naváže jejich vnuk, dvanáctiletý Přemek Polách. Právě on byl totiž o víkendu vybraný jako nový král slavné a starodávné hlucké Jízdy králů, která projede městečkem v neděli 3. července, kdy se v Hluku konají každé tři roky vyhlášené Dolňácké slavnosti písní a tanců.

„Když jsem to dědovi a babičce oznamoval, byli nadšení, měli velkou radost," říká Přemek. V okamžiku, kdy jeho taťkovi zavolal místostarosta Hluku David Hájek s dotazem, jestli by nemohl být Přemek králem, požádal otec o čas na rozmyšlenou. A to především o čas pro svého syna. „Taťka mně vykládal o jízdě králů, a také mně dal různé hlucké zpravodaje, kde se o této jízdě psalo. Po týdnu jsme se rozhodli, že se jízdy jako král zúčastním," říká Přemek a jeho mamka Radka dodává: „Chtěli jsme, aby věděl do čeho jde, do ničeho jsme ho nechtěli nutit."

Na folklor nebo zpívání se ho ale neptejte, je to především sportovec tělem i duší. „Hraju hokej, fotbal a florbal, jezdíme také lyžovat. V hokeji hraju žákovskou ligu za Uherské Hradiště, kam mě naši vozí několikrát týdně už od čtyř let, fotbal a florbal hraju za Hluk," vyjmenovává.

I když svou novou „královskou roli" pečlivě zvažoval, určitě ho čekají překvapení, u kterých se mu hodí jeho bojovnost ze sportu. Že by měl strach třeba z jízdy na koni, to ani ne, horší to bude se zpíváním. „Tak, Přemku, na krojovém plese by si mohl něco zazpívat," uslyšel teď v neděli od místostarosty Hájka. Nejdříve se pořádně lekl a tvrdil, že zpívat neumí, po chvilce ale připustil, že by snad v nejhorším mohl něco zazpívat. „A nebude to dlouhá písnička?" zajímal se s obavami.

Jeho velká premiéra přijde už velmi brzy, v sobotu 26. února zažije hlucká tvrz zmiňovaný velký krojový ples, na kterém se ukáží dřívější hlučtí králové i Přemek se svou družinou, kterou budou tvořit především kluci narození v roce 1993. Potěšující je určitě to, že zájem hluckých rodin o tradice trvá, zájemců o jízdu je víc než počet koní, kteří budou k jízdě připraveni.

Být králem nepřináší jen slávu, ale ze všeho nejvíce spoustu starostí. Manželé Poláchovi podle svých slov nemají strach z ničeho, vyjma počasí a zdraví svého syna. V Hluku mají spoustu kamarádů, kteří už jim nabízejí o slavnostech pomoc. „Vína mám dost, slivovica je také a koláčky naděláme. Ve všem se budeme snažit vyjít vstříc, aby se jízda králů povedla," slibuje otec Martin Polách.

A až se 3. července ráno otevřou vrata a jeho syn vyjede na koni mezi tři desítky dalších jezdců, bude tam stát s houslemi také jeho děda Josef. Už slíbil, že na ten slavný den určitě něco nachystá.

Tady je ještě rodina Poláchů na společné fotografii, kterou jsem pořídil na jejich zahradě, kde si postavili svým způsobem repliku původního slováckého sklípku. Byl jsem jim velmi vděčný za jejich ochotu, s jakou k mému focení i psaní přistoupili, udělali si čas a věnovali se mi tolik, kolik jsem pro článek potřeboval.Když jsem viděl jejich krásný dům i tento "sklípek", stejně jako jsem slyšel, kolik času věnují dětem, ale také třeba lyžování nebo dělání vína, nemohl jsem nepřemýšlet nad svým vlastním životem.

Jejich velké štěstí spočívá také v tom, že jsou v Hluku pevně usazeni a mají tady spoustu kamarádů a známých, což vždycky život člověka i rodiny velmi obohacuje. Navíc je dobře, že řada těchto kamarádů jim pomůže se vším, co obnáší mít v domě pravého hluckého krále pravé Jízdy králů.

10 abeceda abeceda | 18. února 2011 v 8:15 | Reagovat

Stále slyším od více lidí, že když naše jízda králů bude uznána Unescem, že to bude automaticky znamenat větší přísun financí jak pro tuto slávu, tak i pro obec.  Já jsem v tomto pesimista. Že od nikoho nic nedostaneme. Naopak jsem přesvědčen, že nás to bude stát více peněz.  Na honorářích autorů programů, na pořadatelské službě (více lidí a souborů)a taky na cesťákách našeho starosty, který bude jezdit po republice a propagovat jízdu králů.

Mám otázku – kdo z vás si pamatuje na pódium ve vinohradech – údajně stávalo v místech mezi kapličkou a Jančovou hospodou. Dokonce bylo i ve filmu ŽERT. Vzpomínáte si někdo?  Máte fotku?
Díky za jakoukoliv informaci.

11 Ano Ano | 23. února 2011 v 17:16 | Reagovat

Pokud u Zemka fungovala hospoda tak ve dvoře byl betonový čtverec na tančení a pod zastřešením dlážka.Při kongresu silničářů za Kučerovů bůdů bylo podium.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama