Dneska s ohledem na svůj věk se mohu pasovat i do role pamětníka a napsat o věcech kolem Jízdy králů, o kterých se běžně nehovoří.
Před časem mne nadzvedl se židle článek Josefa Kadlčíka, v němž ve své knížce "Mládí pod Hluckou tvrzí" popisuje, že Hlučané ukradli Vlčnovjanom krála.To bylo v roce 1963 a králem byl Ing.František Josefík. Tenkrát vlčnovský rodák Dr.Metoděj Zemek a režisér Dr.Vladimír Čech se štábem Bratislavského filmového střediska podle jeho scénáře natočili dokument Léta páně 1963 a krom tradiční jízdy tam dost nešťastně zamontovali i ukradení krála. Bylo špatné počasí a jízda se o týden odsunula. První záběry natočili v pátek 14.6.a pak pokračovali 22.23.- 24.6. Toho roku jako zatím vždy ve Vlčnově jízda králů probíhala a tak její průběh natočili.
V Hluku toho roku jako vždycky nebylo nic. Jezdí 1x za 3 roky. Když nastala možnost vplichtit se do filmování, to zase Hlučané ovládají stoprocentně. Sesbírali po dědině bratři Pospíšci s Dohnalem za asistence Vávry všelijaké dobrovolníky od 20 do50-ti roků a nabídli sa, že oni toho krála pro účel filmu ukradnů. Bylo kolem tohoto díla hodně veselo. Starší chlapi nabádali hochy, co jezdili ročník 1945, aby se nenechali obalamutit řečima, jak sa to jednů stane, tak už to bude kde jaký blbec vydávat za pravdu. Když chce Metchůd mět natočéné ukradnutého krála, tak nech ho Vlčnovjané ukradnů Hlučanom. Hlučané sa jako vždy vymlůvali, že oni krála nemajů. Tak nech si nejakého najdů a utkají sa, kdo z koho. Ale zamíchali se do toho i učitelé Válek a Kukulka a ti kluky přemluvili,aby na scénář přistoupili.
Po standardním průběhu jízdy po dědině se Pod Bočky na cestě do Veletin začala točit zmíněná scéna. Hlučané sjížděli po polní cestě z Padělků a na hlavní mělo přijít ke srážce družin, kde v urputném zápolení bude král ukraden. Záměr se pořád opakoval a né a né se podařit. Nakonec museli králového koně přidržet a pomoct jezdcovi, na jeho koně krála naložit, aby s ním mohl odjet. Na druhý den na kopci nad Hlukem probíhalo vykoupení krála ze zajetí. Tonda Plesl vezl 25 litrový demižon vody(vina), Hlučané měli krála v konopném pytli, ochutnali přivezené víno vzali demižon a krála jeho družině vydali.
Vykoupení hluckého krála, kterého ukradli Vlčnovjani. /Joskon./
Asi v roce1946 po válce, taky se tak filmovalo, po Vlčnově probíhala příprava,dělání růží a jízda po dědině pak mělo přijít i na kradení krála. Místo střetu obou družin u pálenice. Hlučané připravení na příjezd Chodníkama,Vlčnovjané ročník 1926 připravení u hřbitova a pro účel filmování byl králem Janča František. Kluci měli dlůhů chvílu a tak Jan Podkůbka pobočník, že zajede do pálenice na kořalku. Rozjel sa cvalem k pálenici v odpolením slůnku ozářený, šavla v ruce sa mu blýskala. Hlučané jak ho zhlédli, tak zacůvali za horizont a filmaři si mysleli, že už nebudů mět s kým točit. Začali jich znovu usměrňovat na pozice, ale nastal problém. Hlučané to chtěli bez šavlí, že kdo sa nechá od takového divokého blázna zabit. Nakonec to bylo i bez šavlí i bez králů. Králové si v pálenici museli podat ruce na znamení smíru a družiny se utkaly jenom tak na oko. Je z toho krásny barevný film.
Moji rodičové často vzpomínali jak za svobodna v roce 1930 předváděli jízdu králů v Praze na stadioně a zase jim měli Hlučané ukrást krála. Záměr pořadatelů byl, aby to Vlčnovjané nevěděli. Vlčnovjané defilovali před tribunami unesení potleskem, když z bočního vstupu vjeli na stadion Hlučané se záměrem ukráct krála. Pobočník Jura Mikulec pod kostelem chytil krále na svého koňa, šavlů přeťál postroj co jich spojovál, křikl, všeci ke mně a už jsme jeli, říkávál můj otec. V jednom chumlu cvalem kolem stadionu Jura s králem uprostřed a stadion bouřil potleskem, protože takovů divočinu v Praze ještě neviděli. Třikrát jsme to obletěli a protože Hlučané z toho leku sa rozprášili, tak jsme za potlesku se stadionu odjeli. Bývali v Praze u lidí, se kterýma měli navázané styky ze sletů Sokola. Tito přátelé jim taky na stadionu fandili. Pán Fišer celý roztřesený volal na Vlčnovjany: pozor chlapci, jediný chybný krok a je ohrožen král i jezdec. Každý jezdec měl sebou děvčicu, která mu pomohla nastrojit koňa.
no | 4. května 2014 v 18:11 | 
já vás neznám a Vaše paměti jsou jistě zajímavé.Ale pokud chcete něco písemně sdělit,raději to přeříkejte někomu,kdo pak bude schopný to hodit na papír,resp. do počítače ,a kdo má lepší znalosti českého jazyka a slohu.Takto jde o slátaninu ne vždy srozumitelnou.