Jako má věřící svého zpovědníka, starosta obecní zpravodaj, Mařenka suchou vrbu u rybníka, tak já mám Rádio Ulambátar.


Nízké mzdy a pracující chudoba v ČR: makroekonomické souvislosti

14. prosince 2014 v 9:35 | 11. 12. 2014 / Ilona Švihlíková, blisty.cz |  Články
Kroky ke změně ekonomického modelu v podmínkách silných globálních turbulencí vyžadují předvídavost, systémové myšlení a politickou odvahu, což je v rámci ČR nedostatkové zboží…

K napsání tohoto článku mě pobídly makroekonomické souvislosti mezi různými analytickými materiály poslední doby. Nízké mzdy a pracující chudoba jsou navzájem spjaty, v obou případech se jedná o reakci na novou mezinárodní dělbu práce kontrolovanou nadnárodními korporacemi a s tím spojený rozvoj technologií. V České republice najdeme nicméně několik speciálních charakteristik tohoto fenoménu, který má nejen své ekonomické a sociálních důsledky, ale nutně se projevuje i na úrovni politické.

Průměrná mzda překračuje 25 000 Kč (přesněji III. kvartál 25 219 Kč) a je údajem, který pravidelně vyvolává poměrně velké rozčílení u velké části populace. Není divu, průměr ve velkém a nerovnoměrném souboru dat nutně zkresluje. Vysoké platy průměr opticky zvyšují, takže nepřekvapí, že 2/3 pracujících jsou pod touto úrovní. Mnohem větší vypovídající hodnotu má medián, který ČSÚ také zveřejňuje. Ten je logicky podstatně nižší než průměr, dosahuje aktuálně 21 521 Kč.

Podívejme se podrobněji na dva další údaje. Je to minimální mzda a pracující chudoba. Minimální mzda se za nové koaliční vlády dočkala zvyšování, příští rok bude činit 9 200Kč. Je to důležitý a pozitivní trend, neboť v původní výši minimální mzda vůbec neplnila to, co se od ní běžně očekává. Její úroveň byla v evropském kontextu velmi nízká. Připomeňme, že srovnání je možné učinit např. poměrem ke mzdě průměrné. V takovém případě jsme u české minimální mzdy (8 500 Kč) na třetině k průměrné mzdě. Takováto úroveň nemůže vytvářet žádnou motivaci pracovat, má své dopady na státní rozpočet, protože jaké odvody mohou být z také nízké, demotivující mzdy? Výborný materiál představila Agentura pro sociální začleňování, kdy na řadě modelových příkladů ukazuje, že přijetí práce za minimální mzdu může vést ke zhoršení finanční situace a vystavení se velké nejistotě.

Česká pravice by bezesporu reagovala tím, že dávky je potřeba dále snížit (nebo spíše ještě zrušit), kdežto národohospodářské uvažování vede samozřejmě k opačné úvaze. Jedním z trvalých úkolů je zvyšování mzdové úrovně v ekonomice ve vazbě na přidanou hodnotu a také snaha o malé mzdové rozdíly. Je potěšující, že i OECD konečně přišla s analýzami prokazujícími, že ekonomika "trickle down" (tj. podpora nerovnosti a navyšování příjmů bohatých, které se nakonec dostane i k chudým, typická pro bushovskou éru) je absolutní nesmysl.

V souvislosti se mzdami ovšem nelze zapomenout na pracující chudobu, jev, který se rozšířil i do vyspělých zemí. Je velice markantní ve Spojených státech, ale i v sousedním Německu (tzv. Niedriglöhne). Právě tváří v tvář pracující chudobě jsou vidět zásadní změny na trhu práce, které přinesla globalizace, ale i to, že ukazatel nezaměstnanosti již nemá plnohodnotnou vypovídací hodnotu. Představa, že sociální problémy mají jen ti, kteří jsou bez zaměstnání, je mylná. Pro mezinárodní srovnání máme nízký výdělek definován jako dvě třetiny mediánu, což pro ČR znamenalo v prvním čtvrtletí tohoto roku 13 770 Kč hrubého. Tato úroveň se týkala 26% žen a 15% mužů. Více než čtvrtina pracujících žen je tedy postižena pracující chudobou. Právě ženy se nejčastěji vyskytují v bídně odměňovaných zaměstnáváních (uklízečky, servírky, šičky, prodavačky…). Ani ČR není tedy imunní vůči situaci známé z USA, kdy jsou tisíce zaměstnanců Wal Martu závislí na potravinových poukázkách.

Kromě již výše zmíněného vlivu moderních technologií, které vytlačují pracovní místa a lidskou práci marginalizují, je třeba se podívat i na česká specifika. Uveďme příklad srovnání s Německem, na kterém uvidíme, že něco je se mzdami fundamentálně špatně. A že "pouze" zvyšovat minimální mzdu asi nebude stačit.
Začněme u mezd za rok 2013. Pro snadnou dostupnost použijeme průměr (i při vědomí toho, že bude mít tendenci "nadhodnocovat" reálnou sociální situaci většiny pracujících). Průměrná mzda v ČR byla 25 128 Kč, v Německu 3 449 euro (ČSÚ a německý destatis.de). Pokud použijeme průměrný kurz za rok 2013 zjistíme, že česká mzda je 968 euro. (a opět s vědomím, že kurz letošního roku vyjádří další pokles vnější kupní síly, neboť intervence ČNB byla provedena až v listopadu minulého roku). Podle kurzu bychom tedy mohli říci, že česká mzda je 28% německé mzdy. Liší se ovšem kupní síla, takže bude vhodnější ten propočet poněkud upravit. Hladinu spotřebitelských cen nám ukáže Eurostat. Za rok 2013 byla ČR na úrovni 71% vůči průměru EU, Německo na 102% EU. Při tomto přepočtu je průměrná mzda 36 184 Kč, což bude tvořit 1 393 euro, tedy se poměr českých mezd zvýší na 40%. A nyní se pojďme podívat na úroveň ekonomického výkonu. K tomu nám poslouží HDP na hlavu v paritě kupní síly. Zde opět využijeme Eurostat, který nám ukáže, že ČR je na úrovni 65% ekonomického výkonu v paritě kupní síly vůči Německu. A právě zde je zakopaný pes. Proč je mezi oběma důležitými indikátory tak obrovský rozdíl, celých 25 procentních bodů? Kde se tato disproporce bere?
Jistě bychom mohli také zvýraznit, že česká vnější kupní síla dostala pěknou ránu, kdy se minulý rok ČNB rozhodla uměle depreciovat korunu a držet ji na úrovni, ze které se raduje řada exportérů, ale vrací nás zpět do 90. let ke konkurenci cenou.

Shrňme základní závěry dokumentu. ČR trpí vysokým odlivem zisků, který je přímým odrazem působení nadnárodních korporací a jejich podílu na "české" ekonomice. Tento odliv je skutečně vysoký, poměříme-li celý deficit bilance výnosů k HDP, zjistíme, že je třetí nejvyšší v celé EU! A to se před námi nacházejí ekonomiky jako je Lucembursko, což je velmi specifický typ, který se snad dá přirovnat k průtokovému ohřívači finančního kapitálu s prvky nekalé daňové konkurence. Na druhém místě je Irsko, intenzivně provázané se Spojenými státy a s masivním finančním sektorem, který vedl k jeho "dluhové" krizi. A na třetím místě je ČR. Je možná jen náhodou, že ČR patří na třetí místo i v počtu firemních žalob proti ní vedených…

Co znamenají takto vysoké odlivy (minulý rok 315 mld. Kč) pro ekonomiku jako celek? Především, pokud se v minulých letech zuřivě bojovalo proti deficitům přes 100 mld. Kč, je pozoruhodné, že odlivy v řádu stovek miliard nikomu zřejmě nechyběly. Nestálo to ani za zmínku. Přitom je jasné, že odlivy (a není tomu tak první rok!, naopak od roku 2006 jsou odlivy vyšší než reinvestované zisky) takovýchto proporcí musí zanechat makroekonomické působení. V první řadě jsou to zdroje, které chybí - chybí pro úspory, pro investice a pro mzdy. Za druhé, rapidně klesá (podobně jako u nezaměstnanosti) vypovídací hodnota ukazatele HDP. Rozdíl mezi HDP a HNP ve výši 8% se musí odrazit na příjmech domácností! Uveďme přímo z analytického materiálu Úřadu vlády: "Kvůli tomuto výraznému rozdílu (myšleno HDP a HNP) se tak růst české ekonomiky plně nepromítá do příjmu české ekonomiky a je jedním z průvodních jevů stagnujícího příjmu českých domácností oproti sousedům a zbytku EU."

Návrhů a kroků je možno vypsat mnoho. Klíčové je pochopit, že se v tomto případě nejedná o údržbu. Kroky ke změně ekonomického modelu, navíc v podmínkách silných globálních turbulencí, vyžadují předvídavost, systémové myšlení a politickou odvahu, což je v rámci ČR nedostatkové zboží…


Poznámka: Už jsem zde publikoval v minulosti Fr. Čubu s prohlášením, že jsme kolonií velkých států a že jim zvyšujeme vysokou životní úroveň, samozřejmě na úkor té naší. Autorka píše to samé. Myslím si, že není na škodu, si to znovu jinými slovy připomenout, i když čtení je dlouhé a neradostné.
Joskon

Celý článek:
http://www.blisty.cz/art/75788.html#sthash.LvmEknOp.dpuf
 


Komentáře

1 pravda pravda | 14. prosince 2014 v 16:56 | Reagovat

Komu se chce makat,ten dokáže vydělat!

2 taky pravda taky pravda | 14. prosince 2014 v 19:08 | Reagovat

[1]: Peníze kazí charakter

3 surho surho | 15. prosince 2014 v 21:39 | Reagovat

[1]: Sestřičky ve špitále,pracovníci ve sociálních službách makají a stejně tak dělník u stroje nebo třeba prodavačka v supermarketu .Každá práce má jinou váhu ale určitě jsou tito potřebnější než když nějaký pojišťovák otravuje a vnucuje se s pojistkama minimálnê třikrát týdně a to ani nemluvím o platech politiků.

4 dělník dělník | 16. prosince 2014 v 9:05 | Reagovat

[1]: Normální mzda v okolí je 15-16 tisíc čistého. Lepší důchodce má 12 tisíc. Není ten rozdíl sakra malý nebo si myslíš, že dnešní důchodce dělal za komunistů víc?  
Zaměstnanec projede peníze, má výdaje, živí děcka, chce žít, oblékat se, zajet si na dovolenou, něco vybudovat,..
A ještě, myslíš si, že Němec má proto větší plat, že dělá víc?
Ten spíš dělá meňéj.

5 . . | 17. prosince 2014 v 13:48 | Reagovat

[4]:Nikdo ti nebrání abys jel do Německa vydělávat víc.

6 WT WT | 26. prosince 2014 v 7:22 | Reagovat

[4]: SAmozřejmě že dělá meněj, ale ty ho podporuješ prostřednictvím Kauflandu, Eonu, RWE, Sudzukeru, ČS, Aralu, Škody, Tondachu,Wüstenrotu atd atp
EU je hlavně o německém hospodářském kolonialismu.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama