Jako má věřící svého zpovědníka, starosta obecní zpravodaj, Mařenka suchou vrbu u rybníka, tak já mám Rádio Ulambátar.


Slovácké figurky

17. prosince 2017 v 10:02 | Strachota Otto |  Knihy
Zimní čas přímo vybízí ke čtení. Při zevrubném pohledu do domácí knihovny si říkaly o otevření Stříbrný vítr, Okamžiky štěstí a malá útlá kniha Slovácké figurky. Vítr mi připadal zdlouhavý a vláčný, o autorovi Okamžiků jsem zjistil, že vysedává v Praze mezi kavárenskými povaleči a nakonec to vyhrály Slovácké figurky od Otto Strachoty.

Úvodní slovo Jiřího Jilíka s konstatováním, že komunisti po době normalizace neumožnili publikovat regionální svobodnou literární tvorbu a v souvislosti zmiňuje i svého otce, mne neodradilo a pokračoval jsem. Nelituji, dokonce podoručuji.
Životopis Otto Strachoty je velmi zajímavý. Narodil se 11.září 1884 ve Veselí nad Moravou, ve Vidni se vyučil zámečníkem. Přiženil se do Bílovic a tam i začal podnikat, založil malou výrobu limonád. Dařilo se mu, přemisťuje se do Starého Města, pak Zlína a Otrokovic. Za války patří jeho sodovkárna mezi dvě největší na jižní Moravě. Po znárodnění v roku 1948 pracuje nejdřív jako zaměstnanec, poté v kafilérii v Otrokovicích a v důchodu si přivydělával v kotelně. Zemřel v osmdesáti sedmi letech.
Mám-li přirovnat tyto humoresky ke Galuškovému Slovácko sa súdí, nesúdí, tak bych si troufl říci, že Strachota je upřimnější, více znalý lidu a života té doby. Za svých studií v Brně jsem několikrát zahlédl Galušku, jak se promenáduje po ulici, náměstí, vědom si své vyjímečnosti- "naparoval sa jak kohut na hnoji". Při pohledu na foto bývalého majitele sodovkárny, pálenice a stáčírny piva se mi vybavuje obraz jedoucího staříka na kole dopoledne z noční, přes řídítka má starou koženou tašku a z ní trčí bandaska na kafé.
Strachota byl starší a připadá mi, že Galuška si ho přečetl a nechal se "inspirovat". Nicméně mám jednu malou výtku. Sice na konci knihy je slovníček, co které slovo z nářečí znamená, ale připadá mi nedostatečný. Například mi tam chybí překlad pro "haucknech". Hledal jsem na internetu a pořád zcela jistě nevím, čím byl Panský ženich, kvůli kterému roby nestačily navařit chlapom, když přijeli z pola na oběd?
Na zadní stránce na obalu je autorovo krásné vyznání Slovácku:

... Vyprávím Ti prostě, jak jsi mne to naučilo, jak ve skutečnosti žily a žijí tvé figurky, tak ti je podávám, bez příkras a romantiky.
Nezazli, zda-li dárek tvého syna je chudý. Přijmi jej srdcem, jak Ti jej srdcem podávám.
 


Komentáře

1 pozor pozor | 18. prosince 2017 v 8:26 | Reagovat

Od 1.3. odchází ředitelka klubu a bude se hledat někdo nový.
Příležitost pro ty, kteří mají dojem, že by mohli uspět.

2 . . | 19. prosince 2017 v 14:42 | Reagovat

[1]:
takových skrytých talentů máme hodně, to se ani nemusí veřejně vyhlašovat, ti se budou hlásit hromadně. sak to to je za prácu? Všady chválit jízdu králů, všady velebit obecní dvojku a mět doma kroj.

3 . . | 20. prosince 2017 v 11:04 | Reagovat

Vyšel prosincový zpravodaj.
Co na srdci, to na jazyku, tedy na papíře. Taková kontrolní otázka: Co takové si můžeme představit, když se řekne emeritní starosta? Internet napoví.

4 ha ha | 20. prosince 2017 v 16:09 | Reagovat

[3]: Emeritní je vysloužilec, takže to sedí

5 Pavla Stanová Pavla Stanová | E-mail | 22. prosince 2017 v 13:32 | Reagovat

tento dědinský aparát neví , že musí odpovědět předevší těm co jsou nic a to je ukázka umění a inteligence

6 co? co? | 23. prosince 2017 v 19:54 | Reagovat

Umění a inteligenci má jako ukázat kdo? Nějaký dědinský aparát? Někomu, kdo je nic? Tady někdo věří na zázraky?

7 výzva výzva | 2. července 2018 v 17:20 | Reagovat

Joskone, napiš pravdu o tom, jak jsi zradil lidi,po jejichž zádech ses chtěl minulé volby dostat ke korytu!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama